Google nemá rád hádanky
Malé děti a jedna románová postava, co žije v jeskyni a má nezdravý vztah ke zlatému prstenu, milují hádanky. Google samozřejmě žádné city neprojevuje, ale když má hádat, o čem je váš web, o čem je která stránka a co je na ní nejdůležitější, často se stává, že načte a dá do výsledků něco, co nechcete.
A to je právě ono. Do obsahu svých stránek investujete nemalé peníze, ale výsledek neodpovídá očekávání. Google něco jakoby ignoruje a do výsledků zobrazuje třeba i jiné stránky, než byste chtěli.
Jak říct Google, co chcete
Takhle doslova to samozřejmě nejde. Google ale není člověk a s výsledky lidské činnosti (weby, texty, obrázky atp.) si musí nějak poradit, najít v nich nějaký systém. Ten systém ale předvídatelný je a maximum, co můžete udělat pro dobrý výsledek, je tento systém dodržovat.
Google dává lidem odpovědi na jejich otázky. Na tom, jestli je lidé považují za relevantní, je závislý byznys ve stovkách miliard dolarů ročně. K tomu, co bude na vašich stránkách považovat za nejrelevantnější odpověď na daný dotaz, využívá stovky vodítek. Od adekvátního obsahu přes strukturu nadpisů a další technické parametry webu, přes odkazy až po chování návštěvníků. A celou řadu těchto faktorů můžete přímo ovlivnit.
Čím Google začne, když se snaží pochopit váš web
Na prvním místě se zajímá o soubor Sitemap, který mu slouží stejně, jako vám obsah v knížce. Strojově přehledným způsobem totiž uvádí všechny stránky na webu, které má Google indexovat, tedy lidově načíst a zařadit si je do svého vlastního rejstříku, čili indexu.
Co naopak načíst nemá, se nejčastěji dozví v souboru Robots, kde je možné uvádět výjimky. Třeba aby zbytečně nenačítal verze stránek pro tisk, stránky, které slouží interním potřebám firmy a podobně.
Když narazí na více verzí jedné stránky, třeba když má hlavní stránka blogu očíslované záložky s historií článků, nebo oddělení v e-shopu více zboží, než se vejde na jednu stránku, označují se odkazy parametrem Canonical, aby Google pochopil, která je ta hlavní a které jsou její kopie.
Jak vidí jednotlivé stránky?
O tom, čemu se která stránka na vašem webu věnuje, se nejlépe dozví přečtením značky Title, nastudováním strukturovaných nadpisů, tučných nebo proložených textů, odrážek, popisků obrázků, mikrodat a také, nebo zejména, pochopením struktury vnitřních odkazů.
Nevyplnit, nepoužít nebo špatně vyplnit tyto strukturované texty a značky na stránce znamená nechat Google hádat. Vzpomínáte si? Není to Sméagol, čili Glum, aby si nad hádankami mnul ruce.
Především – Google si vybírá na každé slovo jednu stránku jako hlavní
Detail, který si dodnes málokdo uvědomuje. Představte si třeba jako příklad situaci, kdy se celý život věnujete výzkumu slimáků. Vytvoříte web o slimácích, který bude mít stovky stránek opravdu relevantního obsahu. Znamená to, že na dotaz „slimák‟ Google ukáže ve výsledcích jenom stránky z vašeho webu? Od první pozice až po pozici sto padesát? To se nikdy nestane.
Třeba vám v SERP, čili na stránce s výsledky, na slovo „slimák‟ skutečně přidělí první místo. Jaká stránka by se tam měla zobrazovat? Ideálně titulní.
Na dotaz „čím se slimák živí‟ by se ale titulní stránka zobrazit neměla, měl by to být článek, který říká přímo to, na co se čtenář zeptal.
Stejně tak na dotaz „kde slimák žije‟ a tak dále.
Prostě a jednoduše, pokud můžeme předpokládat, jak budou znít dotazy (a na to máme takzvanou analýzu klíčových slov), měli bychom pro Google připravit stránku, která bude na dotaz co nejrelevantnější.
A teď co se velmi často stává špatně
O existenci klíčových slov dnes ví kde kdo. Že by se měla používat na webu a tak dál. A tak se stane, že se do úmoru opakují v každém popisu produktu, v každém nadpisu, titulku stránky, v každém článku. A výsledek? Maďarské národní jídlo, jinými slovy guláš.
Google nemá šanci pochopit, která stránka je na webu hlavní na slovo „broušení skla‟, ve kterém se může skrývat poptávka zákazníka. Která na výraz „jak brousíme sklo‟, nebo „historie zdobení skla broušením‟, které by mohly směřovat na blog a mít hodnotu v public relations.
O vnitřní struktuře webu, jaká stránka je jak důležitá ve spojení s jakým výrazem, a tím pádem kterou si má vybrat, hodnotit a zobrazovat ve výsledcích, musíme napovědět titulkem, nadpisy, obsahem stránky a hlavně vnitřní strukturou odkazů.
Jiný příklad: pokud chcete prodávat restaurátorské práce na historických objektech, na slovo „restaurátorské práce‟ musí Google nabízet prodejní stránku, která obsahuje nabídku služeb a vyzývá ke kontaktu a uzavření obchodu.
Dostat se na Google na dobrou pozici ve výsledcích samozřejmě znamená se tématu dál věnovat, takže budete třeba psát blogové články o tom, jak si při restaurování budov poradit s tím a nebo s tamtím. Kde a kdy se vám co povedlo, jaké máte realizace a reference. Ale žádná z těchto stránek se nemůže zobrazovat místo té produktové, prodejní, když někdo shání vaše služby, rozumíme si?
Z každého článku proto vedeme odkaz na nabídku vaší stěžejní služby. Aby Google pochopil. Na prodejní stránce podřizujeme obsah klíčovému slovu více, než na blogu.
Výsledek? Nejistý, ale udělali jste maximum
I tak si Google udělá, co chce. Ale při dodržení určitých zásad je vysoká pravděpodobnost, že bude chtít to stejné, co vy. A to je u optimalizace pro vyhledávače, čili SEO, hlavní účel a cesta k úspěchu.
