Guerilla marketing

“Zaútočit a zmizet.” 

Tak jako vedli (a někde možná stále ještě vedou) své drobné bitvy partyzáni, tak působí guerilla marketing. “Útočí” na vás netradičními způsoby komunikace. 

Jeho jednotlivé projevy bývají nekonvenční, mnohdy až kontroverzní. Jak ale víme, provokativní věci vážou pozornost velmi dobře. Výhodou guerilla marketingu je nízký náklad a vysoká návratnost. Tedy pokud máte dobrý nápad a realizace se vyvede. 

Příkladem úspěšného guerilla marketingu jsou polonahé krasavice, které jste mohli vidět vbíhat na trávník uprostřed fotbalového klání. Šlo o celosvětově sledované zápasy, reálné ceny reklamy tak šplhaly do desítek milionů dolarů. To je slušný poměr ceny a výkonu, i když musíte zaplatit pokutu za narušení utkání. Stačilo najít dívku, navléct ji do plavek s reklamním sdělením a vpustit na hřiště.

Tržby stouply i výrobci jednoho nejmenovaného alkoholického nápoje poté, co nechal do lesa umístit desetitunovou ledovou kouli. O ledu neznámého původu informovala média několik dní, spoustu lidí zajímalo, kde se koule vzala. Když roztála, odhalila jelení parohy a prázdnou láhev onoho bylinného moku.

Takhle nějak se dělá guerilla marketing. 

Naservírujete lidem senzaci a jejich nadšení ji samovolně šíří dál. Prostě jenom proto, že mají potřebu senzaci sdílet s ostatními. Vy už nemusíte hnout prstem. 

Vybavuje se mi jeden den z exkurze na základní škole. Vzali nás tehdy do hvězdárny. Bylo to přes den a na nebi šílená oblačnost, takže hvězdoprava proběhla jen čistě teoreticky. O to lépe mi ale v paměti utkvěla historka, o kterou se s námi pan hvězdář podělil. 

Vzali jednou se dvěma kolegy dlouhou fošnu, na nohy nasadili chůdy a vyrazili do pole. Fošnou vykroužili v klasech dva nebo tři kruhy. Akci natočili na kameru a vrátili se domů. Dočkali se brzy. 

Senzace zasáhla v následujících dnech celou republiku. Reportáže plné odborníků na UFO a senzibilů s nejrůznějšími virgulemi běžely na některých kanálech i několikrát za den. Skuteční autoři kruhů namnožili nahrávku a poslali ji doporučeně do všech redakcí, které reportáže o útvarech v obilí odvysílaly. Záznam nezveřejnila ani jedna. 

Když jsem jako dítě školou povinné příběh poslouchala, dopalovala mě jednak nepoctivost televizních stanic, jednak to ušlapané obilí. Jaký potenciál hvězdářského guerilla marketingu přišel vniveč, mi došlo až po letech.